Ahoj,
jaro je pořád ještě daleko, ale proč nechat kola zahálet. Tak jsme se vydali na další předjarní výjižďku - tentokrát ke Kyjskému rybníku.
Sraz byl v 10,30 u Delvity na Florenci kam jako první dorazil nám ještě neznámý

-        Kolben - původně jsme si mysleli, že si tu opřel kolo nějaký „bezdomovec“, ale Machovka nám ho záhy odtajnila

-        Vr

-        Oajové

-        Míla Hrubant & syn

-        Zina (opět Marcely kolegyně)

-        Jirka jr.

-        Vašek

-        Machovka - přihnala se v 10,35 jak tajfun a zklidnila se až když jsme jí uklidnili, že není poslední

-        Láďa Č. - přijel poslední v 10,40 ačkoli to měl nejblíž - vymlouval se na zabahněné kolo

-        Valaši - byli úplně poslední a čekali na nás u Karlínského tunelu, kde ale zase paradoxně byli první...

…celkem 13 lidí…

Trasa byla poměrně jednoduchá - z Florence ke Karlínskému tunelu, kterým jsme projeli na Žižkov, což byl pro mnohé prvotní zážitek. A pak nás čekala první a vlastně i poslední horská prémie - výšlap na vrch Vítkov k Žižkovi. Tady jsme si chvilku odpočinuli, protože jsme se výstupem docela zadýchali a Kolben odložil něco ze svých svetříků (jo, jo, zamáčkli jsme slzičku, protože jsme také takhle oblečeni kdysi vyjížděli na naši první zimní výjížďku). Jo a také jsme se trošku posilnili. Nutno ale říct, že z Vítkova byl nádherný výhled na Prahu a dnes bylo obzvláště jasno.

Dál už to byla vlastně pohodička - hřebenovka přes Pražačku, Krejcárek až na Balkán. Tady jsme trošku zbloudili v zahrádkářské kolonii a bylo nutno se vrátit, ovšem Valaši s Pekim se rozhodli nevracet se a protáhli se úzkou pěšinou mezi ploty. Sešli jsme se zase na hlavní a pokračovali jsme dál přes višňovku do Hrdlořez k Rokytce. Podél Rokytky jsme dojeli do Hloubětína a pak už to bylo do Kyjí jen přes kopec.

Ve 12,40 jsme byli v hospodě U Řečníků u Kyjského rybníka. Jarouš sice protestoval, protože mu značně vadil pach fritovaného oleje, ale protože jiné zařízení nebylo k dispozici, vydržel to. Já s Jaroušem jsme si dali knedlíky s vajíčkama a večer sem Jaroušovi dávala za pravdu, protože se mi lipidy z knedlíků silně vzpříčily v žaludku a trošku pročistily můj zažívací trakt. Jak jsem zjistila, Jarouš na tom byl obdobně. Takže tuto hospodu opravdu příště raději ne. Jinak si ale na jídlo nikdo neztěžoval. Jen to trošku déleji trvalo a tak jsme si, než se všichni nasytili, stihli ještě cvrnknout kulečník.

Ve 14,10 jsme hospodu opustili. Odpojili se Valaši a Machovka s Kolbenem, kteří nabrali směr na Háje, a pak Zina, která jela kamsi k sestře. No a my ostatní jsme to zase vzali k Rokytce a podél ní zase do Hlubočep - kdo nečetl itik jako Vašek byl teď překvapen, že část mezi Hrdlořezama a Hlubočepama jedeme po druhé. Podél Rokytky jsme nakonec dojeli až k ZOO - docela to odsejpalo, protože jsme cestu znali už z minulých akcí. U lávky před ZOO se odpojil Vašek, který se vracel po svých do Řeže. A naše torzo = Vr, Oajové, Hrubanti, Láďa a Jirka jr. pak projelo Stromovkou a definitivně jsme zakončili Těsně vedle Burundi.

rekapitulace:

ujeto:               27,8 km + 5 km za příjezdy a odjezdy

čistý čas:         2:15

průměr:           12,4 km/hod.

převýšení:       313 výškových metrů

trasa:               Florenc - Karlínský tunel - Žižkov - Pražačka - Krejcárek - Na Balkáně - višňovka - Hrdlořezy - podél Rokytky - Hloubětín - Aloisov - Kyje - Hrdlořezy - podél Rokytky až k Vltavě - podél Vltavy až k lávce před ZOO

mapa1, mapa2, trasa

Projeli jsme půl Prahy napříč tam a zpět, ale kilometrově to zase tak strašné nebylo. Ovšem byla to fajn projížďka. Takže šlapej dál a až se vrátíte z Montafonu, tak se zase doufám uvidíme na kolech...

Vrstevnice

BBCC - na hlavní stránku

správce stránky:  Honza Brč e-mail:  Brc@BBCC.cz

naposledy upraveno: 29.07.2014 17:33