Středa
3. července - Trondheim
Rekapitulace:
ujeto: busem = 321 km
kolmo = cca 15 km (Peki, BrJájové, PeDorky, Tom a Zdeněk)
trasa: busem = Enden Camping, Frya - Oppdal - Trondheim
kolmo = Trondheim - Vikhammer Camping
počasí: přeháňky,
ale teplo - až 21° C
Budíček byl dnes nařízen v 6,30, snídaně v 7,00 a odjezd v 8,00 a překvapivě to všichni stihli bez markantního zpoždění. Snídaně = chléb + budapešť + klasika (= müsli, džem, mléko, čaj, káva)
12,45 - konečně Trondheim.
Město jsme ale zatím minuli a zajeli jsme do skanzenu za městem.
13,00 - 15,15 - skansen Sverresborg
(vstupné 65 NOK).
Tady jsme si prohlédli muzeum lyží, starou lékařskou ordinaci - teda tady byly zubařské nástroje, muzeum telekomunikace a starý obchod. A pak jsme šli všichni společně na prohlídku s průvodkyní. Navštívili jsme jeden z nejstarších kostelů, který neměl žádná okna a neměl ani žádnou věž, pak kostel, který byl dlouho využíván jako rybářský domek a muži a ženy zde museli sedět odděleně. Prostě vpravo muži a vlevo ženy. No a pak začalo pršet. Na teploměru bylo krásných 21° C a už zase přeháňka. Nicméně pokračovali jsme dál.
...jeden z nejstarších kostelů
Norska...
vpravo a dole:
...kostel, kde muži a ženy museli
sedět odděleně...
Viděli
jsme ještě starou pekárnu, kde jsme ochutnali pečené placky a nakonec jsme
navštívili statek bohatšího sedláka. Tady jsme se dozvěděli něco o svatbách a
veselicích a pak nám průvodkyně zazpívala starou norskou písničku. Zpívala hezky,
ale pak se přiznala, že vlastně ani sama neví, co zpívá - teda kromě toho, že
je to o lásce. Nakonec jsme ještě oknem nakoukli do staré školy a pak už hurá
do Trondheimu.
...honosný dům zámožné rodiny -
byl využíván jen ke slavnostním příležitostem, jinak žili ve skromějším stavení
...
Recepty na pravé norské chleby a
koláče, které se v tomto kraji kdysi dávno pekly:
16,00 - 19,00 - ve městě byli klasicky
problémy s parkováním, takže jsme bloudili a popojížděli a couvali, ale
nakonec se podařilo zaparkovat poblíž katedrály Nidaros, kterou každý navštívil
(35 NOK). No a pak jsme se tak nějak prošli po městě nebo kdo chtěl, mohl
využít půjčení kola za 5 NOK. Tyhle půjčovničky byly v centru na každém
kroku - prostě se vhodila mince a mohlo se jezdit. Akorát to nemělo
přehazovačku, takže jízda na těchto strojích měla i svá neobvyklá specifika.
V Trondheimu jsme povětšinou navštívili rybí tržnici, bývalé doky přestavěné na obytné domy a kanceláře, historicky dřevěný most a Mc´Donalda.
1 = katedrála Nidaros
6 = Rybí tržnice
8 = Starý dřevěný most
...oblíbená doprava po městě -
jednoduchá kola zapůjčovaná ze stojanů za 5 NOK...
(šerpa Petr a vězeňský kuchař
Lukáš)
...katedrála Nidaros...
Kdo chtěl, mohl z Trondheimu jet do kempu na kole - cca 15 km. Toho využili Peki, BrJájové, PeDorky, Tom a Zdeněk. Všichni dorazili v pohodě, až na PeDorky, které dorazili až kolem půl jedenácté. Dorka totiž cestou 2x píchla a Pepča musel dojet pro nářadí do kempu.
Vikhammer Camping
7560 Vikhammer
tel.: 73976164, fax: 73976184
- byl to náš nejsevernější kemp, ale paradoxně nebyl nejstudenější.
- byl velmi pěkný, s výhledem na moře. A zřejmě byl i velmi vyhledávaným místem k rekreaci, protože v horní části byla vybudována celá „karavanová městečka“, kde rodinky trávili v karavanech o velikosti panelákového 3+1 zaslouženou dovolenou. Otcové se bavili klábosením na provizorních „návsích“, matky praly vše, co jim přišlo pod ruku - ty ženský snad dokola praly i čisté prádlo, no a omladina se přes den ostřelovala flustrubkou a v noci se slézala v kuchyňce, kde pařila a při našem vstupu vtipně zpívala „Bicykle“ od Queens. Falešně.
- zázemí (= WC, umývárny) se zřejmě uklízelo jen jednou denně, ale nebyly tu žádní hmyzové, tak jsme přimhouřili očka.
- ženské sprchy byly na kartu (50 NOK/50 min.), pánské byly zadarmo. Asi proto, že chlapi jsou čuňata a nic by si nekoupili a smrděli by tu.
- byla tu pračka a sušička (35 NOK/cyklus).
Večer
-
zastanovali
jsme v dolní části kempu - byl tu klid, teda až na to, že v naší
blízkosti parkovala svůj karavan jakási pofidérní ušpiněná rodinka. Zhodnotili
jsme je na takové norské cikány. Otec byl zřejmě šikulka, protože mu parkování
trvalo více jak čtvrt hodiny a ta jeho paštika vydávala neuvěřitelné zvuky a
smrady. Docela jsme se děsili toho, že zítra ponecháme v jejich blízkosti
své věci bez dozoru, ale naštěstí, po zaparkování karavanu, celá ušmudlaná
rodinka naskákala do svého obstarožního vozidla a odjela kamsi pryč.
- o deváté byla konečně večeře = chléb a lečo. Celkem to šlo, ale bylo toho málo. Už nám pomalu začíná docházet trpělivost, takhle jsme si polopenzi tedy nepředstavovali.
- večer byl oheň, o půlnoci Horolezecká - poprvé za světla a nebylo to ono a všechny jsem seznámila se slanými bonbóny, které se nesetkaly s velkým ohlasem u BBCC a pak s lakrisovými lodičkami, které už všem chutnaly o něco více.
- a v noci bylo konečně teplo i nám, kteří jsme měli poněkud tenčí spacáky.
Pearles of Bloncka:
- v mapě centra Trondheimu hledala náš kemp, který byl ale od města vzdálen cca 15 km a díky tomu zcela mimo dostupný mapový výřez.
- večer se uzamkla v pánských sprchám s tím, že se osprchuje zadarmo. Bohužel se zrovna v té době rozhodli pro sprchu i kluci, kteří nepochopili, proč jsou pánské sprchy uzamčeny a tak tam vlezli oknem. Bloncka se strašně naštvala, že nemá chvilku klidu pro sebe, že jí nedají pokoj a že za ní lezou i do sprchy a za trest s nimi přestala mluvit…
Norsko očima druhých…
Rozhodně nejzajímavější a největší událostí letošní roku
je pro Trondheim květnová (nebo červnová - prostě nedávná) svatba prince
Haakona ve zdejší katedrále Nidaros…
www.rsc.cz/hlen/norsko/norsko.html
Trondheim: Město zajímvé katedrálou, pevností, rybím trhem, vodními
ulicemi alá Benátky a IR centrem. Interrail centrum je studentská kolej
nabízející za 105 NOK postel, snídani (švédský stůl), Internet, zábavu a plno
dalších věcí. Spali jsme v Uppdalu.
http://web.telecom.cz/mojzis_page/norsko_2000.htm
11.den (1.8.)
Stáváme
po osmé. Rychle balíme stany, malá snídaně v čínských nudlových barvách a
razíme pokořit Glittertingen 2464 m.n.m. . Jdeme 2 hodiny strmým kamenitým
svahem a poté hodinu sněhem. Počasí nás doprovází nejprve mrholením, pak deštěm
a nakonec sněžením. Vrchol dobýváme přesně ve dvanáct hodin. Přes mlhu a
padající sníh vidíme sotva na pár metrů. Náš optimismus je nabouráván
pomyšlením, že nás vede vyšlapaná cesta, která se ztrácí s každou dopadlou
vločkou. Jdeme dolů. Asi na 2 minuty se nám otevírají mraky a my shlížíme na
tiché společenství okolních vrcholů - pro ty dvě minuty, to trmácení stojí za
to. Sestup trvá 3,5 hodiny a je dost náročný (fyzicky i psychicky). Jsme rádi,
když se potkáváme s Pájou a Macošem na parkovišti ve Spitterstulenu. Odjíždíme do
Trondheimu (Lom, Otta, Oppdal, …). Nocujeme asi 15 km před Trondheimem u řeky
Gaula. Před spaním nás překvapí projev přílivu v řece. Stoupání vody se zastaví
až 5 cm před vylitím z koryta řeky (ve 2,00 – Jindra kontroluje stav přílivové
aktivity a stav ryb v řece).
12.den (2.8.)
Stáváme
kolem desátý a ve12,30 mastíme do Trondheimu. Ve městě míjíme placení mítného
bez finanční újmy. Trondheim má cca120 tis obyvatel (60% bydlí v centru,
ostatní na perifériích). Je problém zaparkovat – všude jsou privátní zóny.
Naštěstí nacházíme služební parkoviště nějaké firmy, kde není žádný zákaz. Tady
ustájujem našeho ocelového koně a jdeme na obhlídku města. Prohlížíme nákupní
třídu, katedrálu, pomník sv. Olafa, doky (Jindra ukazuje svůj rybářský um – na
třpytku se mu zavěsí dvě tresky). Pak se rozdělujem – Jindra s Dušanem dál
rybaří a my jdem s Pájou na kafe (musím si dobít mobil pro případné nouzové
volání). Za vysloveně „náprstek“ kafe vysolíme 20,- NOK – vybrali jsme k
posezení totiž prodejní galerii obrazů. No, telefon je potřeba nabít, takže
kafe z náprstku si strategicky šetříme. Po hodině nabíjení, srkání kávy a
klábosení odcházíme. Číšnice se mě při odchodu ptá, zda jsem už u nich v
podniku někdy nebyl. Vysvětlujem jí, že má paměť je sice utlačovaná sklerózou,
ale že v Norsku jsem na 100% ještě nebyl (rozhovor vede spíš Pája – má
ucelenější anglické vyjadřování oproti mé anglické „gestikulaci“). Utínáme
rozhovor a jedem vyzvednout lovce do přístavu (čapli 5 tresek a nechali
promluvit Dušanovo všudypřítomnou smůlu – nešťastník, utopil podruhé Jindrovo
třpytku). V osm odjíždíme směrem na jih. Nocujeme v lese za Oppdalem. Večeři
máme vskutku královskou – nalezené brambory (válely se v zemi u silnice – jen
bramborová nať je prozradila) a nachytané ryby. Usínáme kolem dvanáctý, když
začíná pršet.
www.czp.cuni.cz/solidus/kronika_voda_98.htm
…Leitmotivem
dnesjního dne byla nĺvštěva třetího největšího norského města a zĺroveň
nejsevernějšího bodu nasjeho putovĺní, do bývalého hřvstadu Norska – do
Trondheimu.
Vstali
jsme v již obligátní ranní hřdinu do obligátního mrholení a posnídali jsme
prefabrikovanou gulĺsjovou polévku. S čajem. A chlebem. Vzhledem k třmu, že bus
odjel do blízké osady pro šťĺvu, jsme se mohli v přilehlém jezeře vykoupat,
vymydlit, ošampřnovat a vůbec vypucovat před nájezdem na vikingskou civilizaci.
Po
asi čtyřicetikilometrové jízdě autobusem jsme projeli trondheimskými
aglomeracemi a Midtbyenem, ĺbychom vyhodili kotvy na ĺutobusovém parkovišti v
Brotřrra. Odtud byla vyhlášena několikahodinová vycházka do města.
Lidé
se rozprchli každý podle svého. Někdo klusal do restaurací, jiný chtěl vidět co
nejvíce obchodů, ten toužil po Ravnklovském rybím trhu, onen pospíchal do
Kristianstenské pevnosti přes starobylý most přes řeku Nidu, ale většina
zamířila přes Fjordgate, Olav Tryggvasons gate, Kjřpmannsgate, Munkegate nebo
Kongemsgate (ta jak ústila do kulatého nĺměstí Torvet s obeliskem krĺle Olava
Trygvasonna uprostřed a řvocným trhem řkolo) přímo k norskému stĺtnímu dómu, ke
katedrĺle Nidaros se zĺklady (alespoň duchovními) z roku 1070 n.l.. Za pouhých
10-20 NOK (+5 na věž) někteří nejen prohlédli skvostnou a grandiřzní stavbu,
ale i vyslechli třny vĺrhanního koncertu rozlé...KDE JE SAKRA MOJE TUŠTIČKA?!
...hající se neobyčejně akustickou svatyní. Škoda jen, že nebylo mřžné
shlédnout korunní klenoty norvéžské vystavované pouze pár hodin denně. Zkrĺtka
a dřbře, dřporučujeme všem nĺvštěvu nejsevernější katedrály na světě. Na
stejnou vstupenku lze navštívit i blízké Museet i Erkebispegĺrden, které bylo
znovuotevřeno roku 1996 a jehož kulturní a historické hodnoty by neměly být
nevyužity (rozuměj neneshlédnuty). Přblíž tohoto muzea se nachĺzí dalsjí poučné
muzeum a to Rustkammert/ Hjemmefrontmuseet.
Celou
dobu vyhrazenou našemu přbytu jsem strĺvil ve výše zmíněných institucích pro
přtěchu ducha a již v klusu k busu jsem mohl obdivovat největší dřevěný dům ve
Skandinĺvii, krĺlřvskou letní rezidenci Stiftsgĺrden.
U
autobusu bylo možné ještě zchroustati chléb s paštikou ĺ pohledem pohladit moře
pod sochou objevitele Vinlandu, Leifa Eirikssona. Pak jsme obrátili příď a
vyrazili na jih k teplu a noční temnotě. Sbohem severe, nás čeká úmorná
kodrcačka směrem poledním…
http://home.zcu.cz/~dlencova/
Trondheim
Opět prší. Náš stan plesniví a má zajímavé aroma. Na prohlídku
Trondheimu se trochu vyjasnilo. Trondheim je přístavní městečko se 140 000
obyvateli, s 11 stupni, spoustou krámečků a nejsevernější gotickou katedrálou
na Zeměkouli. Hned vedle ní je obchůdek se spoustou kýčovitých suvenýrů -
katedrála na tričku, katedrála na hrnečku, katedrála na ořívěsku, knihy o
katedrále, obrázky s katedrálou atd. atp…
...typické (staré) norské dřevěné
stavení s „termoizolační střechou“ - Jarouš neodolal a vyzkoušel kvalitu nebo
že by šel Editě natrhat květiny?!?...