Příloha č. 4

... a nelze samozřejmě zapomenout ani na samotné Bodamsee ...

BODAMSKÉ JEZERO

Bodamské jezero (německy Bodensee, anglicky Lake Constance) patří k největším evropským jezerům. Je 68 km dlouhé, až 14 km široké, až 252 m hluboké a má plochu cca 538 km2. Pro 3,5 miliónů lidí v okolí je jezero životně důležitou zásobárnou pitné vody. Svou teplou vodou odedávna vyhřívá alemánské Předalpy a osadníky přitahovalo již v prehistorických dobách.
Stopy z doby kamenné a bronzové se našly pod osadami z kolových domů a v pobřežním nánosu. Po těchto osadnících přišli k břehům jezera Keltové, Suebové a Římané. Z potomků Alemanů se pak vyvinuli Švábové (což jsou dnešní obyvatelé německé spolkové země Badensko-Wütenbersko a části Bavorska), němečtí Švýcaři a obyvatelé Vorarlberska. Ti všichni se dnes o jezero dělí - vodní plocha patří Švýcarsku, Rakousku a Německu. Největší část - 140 km pobřeží mají Švábové, Švýcarům patří zhruba 100 km a Bavoři s Rakušany se musí spokojit s necelými 20 km pobřeží.
Původně sahalo jezero až do údolí Rýna a na druhé straně až k jezeru Walensee. Dokonce i dnešní Curyšské jezero patřilo k tomuto obrovskému vnitrozemskému "moři". Až teprve v době ledové ho ledovce rozdělily morénami a současně vymodelovaly mírné hřebeny na severní straně jezera.
Dnes se jezero dělí na Horní jezero (Obersee), Überlingerské jezero (Überlinger See), které začíná u Meersburgu a Dolní jezero (Untersee) odděleného na jihozápadě.
Rozhodujícím regulativem jezera je odedávna Rýn, který do jezera jižně od rakouského Bregenzu přivádí čisté horské vody, jezerem protéká a v Kostnici (Konstanzi) pokračuje dál úzkým Dolním jezerem a teprve na západě u obce Stein am Rhein se opět stává samotnou řekou.
Přestože Rýn přivádí každý rok do jezera obrovské množství vody (až 12 miliard kubíků), trvalo by celých 5 let, než by se mu podařilo prázdné jezero naplnit.
Na západě Bodamského jezera leží ostrůvky Reichenau a Mainau. Zatímco Reichenau je dnes známý jako ostrov zeleniny a již v karolínském období zde existovala dokonalá klášterní kultura a sloužil jako centrum křesťanství, ostrov Mainau (který patří švédskému hraběti Bernadotte) se díky bujné vegetaci stal ostrovem květin, kde vedle obvyklé flóry najdeme i palmy či exotické stromy. Na jaře zde kvete milióny tulipánů, v létě tisíce různých odrůd růží a na podzim velké množství dálií (tedy jiřin).
Díky mírnému podnebí se na dlouhých úsecích jezerních břehů pěstuje ovoce a na kamenitých březích kolem Hanau, Meersburgu a Birnau se velmi dobře daří vinné révě - především odrůdám Müller-Thurgau nebo Ruland.
Díky velké hloubce a tím pádem mírnému podnebí, jezero zamrzá jen cca 4x za sto let. Naposledy bylo kompletně potaženo silnou vrstvou ledu v roce 1962 - tehdy se pak obyvatelé okolních států hemžili na obrovské ledové ploše, pořádala se procesí např. z Friedrichshafenu/D do Romarnshornu/CH a ti nejodvážnější dokonce přejížděli jezero autem.
Nejkrásnější rozhled po jezeře je z hory Pfänder (1.064 metrů nad mořem) nad rakouským Bregenzem, odkud je při perfektní viditelnosti vidět přes celé jezero až na pohoří Černý les (Schwarzwald). Na východní straně jsou vidět německé, vorarlberské a tyrolské Alpy a na jihu celé Rýnské údolí a Švýcarské Alpy s nejvyšší horou Piz Tödi o výšce cca 3.650 metrů nad mořem.
Při nepříznivém západním počasí a vysokém stavu vody, se jezero rozbouří jako skutečné moře a vodní tříšť u břehů dosahuje výšky 4 - 5 metrů.
Nejnebezpečnější jsou ale tzv. Föhnové bouře, které hlavně v zimě a na jaře bez varování během několika minut dokážou cestou přes jižní Alpy vyvolat uragány o rychlosti 120 až 140 km/h, což je velmi nebezpečné pro loďky a plachetnice na jezeře. Mnohé z nich již díky této bouři ztroskotaly.
Kvalita vody je prvotřídní - Bodamské jezero patří k nejčistším jezerům v Evropě. Např. město Stuttgart odebírá z jezera z hloubky asi 80m pitnou vodu a vůbec ji chemicky neupravuje, pouze mechanicky čistí. Tato prvotřídní kvalita byla dosažena obrovskými investicemi všech okolních států (několik desítek miliard DEM) do čistících stanic, které byly instalovány i v té nejposlednější obci v horách.
A protože se v okruhu cca 100 - 200 km nenachází žádná větší průmyslová výroba je i ovzduší velice kvalitní.