Příloha č. 3

... co je vlastně Vorarlbersko ...

VORARLBERSKO

Vorarlbersko, VORARLBERG je jednou z nejmenších rakouských spolkových zemí ovšem díky své poloze a pracovitosti svých alemánských obyvatel (cca 330.000) je též jednou z nejbohatších.
Vorarlbersko má rozlohu cca 2.600 km², což je, pro porovnání, část středních Čech ohraničená Kladnem, Prahou, Kolínem, Táborem a Příbramí. Proto se též ujal, jako další pojmenování Vorarlberska, název "Ländle" = "zemička".
Je téměř neuvěřitelné, že na této malé ploše jsou zastoupeny veškeré středoevropské krajinné formy. Najdete zde obří Bodamské jezero (400 metrů nad mořem), které budí dojem moře, velkou rovinu - Rýnské údolí, pahorkatinu (kolem 1.000 metrů nad mořem) kam patří např. hora Pfänder nad Bregenzem, území přední bregenzský les (Vorderer Bregenzerwald), což jsou hory o výšce kolem 2.000 metrů nad mořem a zadní bregenzský les (Hinterer Bregenzerwald) Walgau, kde jsou hory vysoké kolem 2.500 metrů nad mořem (např. Arlberg, Montafon, Rätikon)a konečně samozřejmě velehory s výškou kolem 3.000 metrů nad mořem s ledovci a věčným sněhem - t.j. pohoří Silvretta.
Svojí centrální polohou a blízkostí k velkým hospodářským střediskům např. Curych/CH = 100 km, Stuttgart/D a Mnichov/D = 190 km, Miláno/I = 320 km je tato země velmi oblíbená jak u investorů, tak i samozřejmě u turistů a vstupem Rakouska do Evropské Unie se zrušily kontroly na hranicích, čímž se stalo Vorarlbersko ještě atraktivnější.
Vorarlbersko má nejhustší síť lanovek a vleků z celého Rakouska. Jsou zde světoznámá luxusní lyžařská střediska jako Lech a Zürs v pohoří Arlberg, kam se sjíždí prominence z celého světa (např. princezna Diana zde pravidelně trávila svojí zimní dovolenou).
Protože zde zcela chybí těžký průmysl, má ovzduší velmi dobrou kvalitu.
Infrastruktura je zde prakticky dobudována, 99,5% všech domů je připojeno na kanalizační systém, téměř všechny školy jsou zmodernizovány, vybaveny moderními sportovními zařízeními, jsou zde postaveny nové nemocnice, až na několik výjimek jsou i silnice a dálnice ve výborném stavu. Je zde postaveno mnoho silničních i železničních tunelů - nejznámějšími jsou Arlberský silniční tunel, který spojuje Vorarlbersko s Tyroly a je cca 14 km dlouhý, což ho řadí na 2. místo na světě a Arlberský železniční tunel, který byl postaven už v minulém století a je prakticky stejně dlouhý jako dálniční.
V posledních 20-ti letech !!! se začaly velkými náklady budovat cyklistické stezky, které vedou většinou mimo silnice. Cyklistika se zde proměnila v masovou činnost, protože kolo se používá jak ve volném čase, tak i na jízdu za zaměstnáním. Jedině Mounten-Biking je zde zatím omezen, protože se nesmí jezdit po soukromých polních cestách, kde majitelé těchto ručí za případné úrazy. (Toto platí ovšem v celém Rakousku). Ve Vorarlbersku se ovšem o této záležitosti vášnivě diskutuje takže je možné, že tento nesmyslný zákon bude v brzké době změněn. Ale kdo se chce přesto vyřádit v extrémních terénech, může si zajet do vedlejšího Švýcarska, kde se dá jezdit všude.
Vorarlberčani jsou alemánského původu (to je etnická skupina, ke které ještě patří němečtí Švýcaři a Švábové z Bádenska Würtenberska) a mají vlastní dialekt, který se radikálně liší od spisovné němčiny.
Je zde velmi rozšířený pojem osobní vlastnictví, takže většina obyvatel má vlastní domek anebo alespoň byt. Náklady na jejich pořízení jsou ovšem velmi vysoké, a tak to bývá investice a splácení dluhů na celý život. Vorarlberčani milují květiny, a tak u spousty domků můžete vidět krásné zahrádky a okna, která hrají všemi květinovými barvami.
V době velkého hospodářského rozmachu v 80-tých a 90-tých letech bylo ve Vorarlbergu na práci najmuto množství zahraničních pracovníků, především z Turecka a Jugoslávie - nyní tvoří téměř 20% obyvatelstva a především Turci se nedokázali integrovat do zdejší společnosti, což způsobuje určitou rezervovanost místních obyvatel vůči cizincům. A z těchto důvodů rovněž v současné době existuje striktní zákaz udělování pobytu cizincům, kteří nepocházejí ze zemí Evropské Unie.