V Praze dne 16. 9. 1998

K prvnímu výročí založení našeho cyklistického sportovně-společenského klubu

Čas a BBCC

Čas nám tropí voloviny
Sem tam však nás zve na křtiny
Občas také - pěkný hnus
Musíme jít na funus.

Já mám pro vás první případ
Pokud už vám z hlavy vypad'
Když Honza s Pepou v Putimi - z Písku coby dup'
Vymysleli sportovně-společenský klub.

Tohle dítko má se čile k světu
A dovolte mi na závěr větu
Čtrnáctého devátý
Budem pěkně navátý.

Ahoj všichni členové BBCC,

určitě již všichni znáte báseň naši neznámé autorky Gábiny, ale přiznám se, že lepší úvod k INTERMEZU II. aneb 1. narozeniny BBCC mě nenapadnul, protože nebýt jí a Káji Honza s Pepou by si asi už nikdy nevzpomněli, kdy to spolu zplodili. Pozvánky k vám sice přišly na poslední chvíli, ale přesto se nás 14. 9. ve vinárně Sandra sešlo téměř dvacet a ten první rok jsme náležitě oslavili - Honza s Pepou sfoukli první svíčku na našem prvním dortu, po dlouhé době Honza zase zorganizoval soutěž - volbu nejsympatičtější členky BBCC (kterou se stala Gábina a pod jejím vedením zazpívalo přítomné dámské členstvo stylově "Když jsem já šel tou PUTIMSKOU branou ...") a pod heslem "pivo dělá hezká těla" volbu muže BBCC (kterým se stal Brzi - ovšem při závěrečné ceremonii, kdy první tři vítězové museli postavit na své mužné břicho půllitr piva se ukázalo, že pivo udělalo nejhezčí tělo Karlovi, kterému stál bez držení - tím myslím ten půllitr na břiše, vy vtipálci) a pak už se jen každý podle svých sil snažil, abychom "čtrnáctého devátý byli pěkně navátý" (což se také mnohým z nás perfektně podařilo).

A protože málokdo z nás ví, jak to vlastně tenkrát bylo, ještě krátká rekapitulace ...

Začátkem srpna loňského roku trávil Pepa s Nikolkou volné chvíle u Honzy na chatě ve Vojníkové u Písku. A jak tak spolu jezdili po okolí a zdálo se jim, že je jich málo, u Putimi, na soutoku Blanice s Otavou, nad sklenicí pěnivého moku v trávě pod modrou oblohou je 2. srpna napadlo, že takový cyklistický klub ….
Od nápadu ke zplození již nebylo daleko a tak 14. 9. 1997 udělalo mimino BBCC své první nesmělé cyklistické krůčky neboli konal se první oficiální výlet, kde byli Pepa s Nikolkou a Janou, Honza, Brzi, Jirka Krejčík, Hanka, Mirek a Honza Vaňkovi, Olga a Tereza Fořtovi.
A že se BBCC od prvních podzimních krůčků naučilo dělat nezapomenutelné kroky, o tom svědčí nejen tyhle první narozeniny, ale i chuť nás všech jet dál ...

Tak ať se nám kola točí !!!

Vrstevnice

 

A protože narozeniny jsou jenom 1x do roka (ještě, že kluci neplodili 29. února) místo tečky končím opět básní - tentokrát od neznámé autorky Hanky, která je věnovaná všem aktivním členům BBCC:

BBCC jsem členkou
potýkám se smyšlenkou
jak zasvětit všechny kolem
do našich výletů s kolem.

Můžu vám říct je to krása
když se sejdem na place,
to každý z nás hnedka jásá
co zas bude legrace.

Vyjíždíme plni síly
vstříc překrásné přírodě,
kdo nevěří ten se mýli,
neb fyzicky jsme v pohodě.

Podle mapy poznáváme
krásy Čech i sousedů,
v hospůdkách si pochutnáme
známe mnoho noclehů.

Zdoláváme hory, doly,
kocháme se rovinou,
pohled na cyklisty s koly
splést si můžeš s lavinou.

Tahle parta kamarádů
co tu šlape na kolech
při příjezdu večer "domů"
už nabírá druhý dech.

Grilujeme, opékáme,
povídáme u stolu,
kytary i basu máme
je nám dobře pospolu.

Muži, ženy, kluci, holky,
auta, kola a pár psů,
parta lidí, bezva chvilky,
pár strávených víkendů.

To je recept na přátelství
to je recept na nudu
vyjíždíme pravidelně
víc vám říkat nebudu.

 

Copyright © Vrstevnice/BBCC, 1998


Připomínky mi prosím napiš :

Datum poslední úpravy : 11. říjen 1999

Copyright © BBCC, 1998