Jaromír Měšťan: Smutné jaro
---------------------------

Ztracených synů syn
jdu sám a bez domova
nad splavy mé rudé krve
zastav se má něho povědomá

Proč hvězdy počítat
když smutno je ti
souhvězdí předaleká zaklel sen
v tvé mléčné pleti

Je vítr vlahý jak tvé dlaně
(vichřící sukénky husopasek)
dnes v noci měsíc hledá se mnou
devatero kvítí devatero lásek

Smutek svým bratrem nazvala jsi
já vím že nejsem prvý
až budeš jednou celá nahá
polibky své ti naroubuji krví

Sestrám nocí mých jen řekni
pod kterou hvězdou spíš a jméno země
Až budeš jednou celá nahá
mé polibky ti budou povědomé
po kom jen po kom asi? má drahá