Kdy naposledy
mohli Pražané spatřit úplné zatmění Slunce? Vážená redakce IAN,
taky jsem se účastnil ankety, kdy že "naposledy mohli Pražané spatřit
úplné zatmění Slunce". A neuhádl jsem 12. května 1706. Jenže co zbývá
člověku, když se sám nepamatuje, než aby se obrátil k literatuře? Zjistil
jsem, že v mé astronomické knihovničce na tuto otázku odpovídají jen dvě
knihy. Učebnice astronomie pro jedenáctý ročník z roku 1960, kterou podle
učebnice pro 10. třídu sovětských středních škol přeložili a podle
učebních osnov upravili a doplnili František Link a Igor Zacharov, praví
na str. 56, že "na našem území nastalo poslední (úplné) zatmění v roce
1706 a další nastane až koncem 20. stol.". To mě tedy neuspokojilo. Na
našem území? Ale co Pražané? Byla Praha v pásu totality? A nastávající
zatmění u nás úplné nebude! V žádné novější populárně naučné publikaci
jsem ten údaj nenašel, dokud jsem se nedohrabal ke klasice. Hubert Slouka
ve svých Pohledech do nebe z r. 1947 praví: "Poslední úplné zatmění Slunce
viditelné v Praze bylo 7. června 1415, příští nastane 11. srpna 1999." Tak
pan doktor taky netrefil letošní zatmění, které u nás úplné nebude. Chápu,
že před padesáti lety se mohli v předpovědi o těch pár set kilometrů
splést, ale proč by se pletli v historii? A že by na chybu nepřišli ani ve
třetím vydání? Takže se ptám, bylo zatmění v roce 1706 opravdu úplné i
v Praze? Nebo jenom "u nás"? A jestli ano, proč se Hubert Slouka spletl a
já s ním?
Jan Kovanič
Hlavní město Praha se 12.
května 1706 skutečně postavilo do cesty plnému měsíčnímu stínu. Když byste
ale nahlédli do tehdejších kronik, zmínku o zatmění v nich kupodivu
najdete jenom stěží. Tahle zvláštní situace však není typická jenom pro
Čechy, nýbrž také pro sousední Bavorsko. Ze druhé strany, ze Saska však
barvitých líčení o netradičním nebeském úkazu máme habaděj. Úplné zatmění
se tedy v květnu 1706 skutečně odehrálo, málokdo ho ale viděl -- to proto,
že s největší pravděpodobností zde bylo velmi špatné počasí. Bohužel
meteorologické záznamy z Klementina jsou až z pozdější doby.
Prokazatelně tak Pražané na vlastní oči viděli zatmění v roce 1415,
tehdy jim počasí skutečně přálo. To, že se v padesátých létech o zatmění v
roce 1706 příliš nemluvilo a současně se to budoucí, které proběhne 11.
srpna 1999, považovalo za "české", má svým způsobem společnou příčinu.
Teorie pohybu Měsíce, který nám zakrývá oslnivý sluneční disk, je značně
komplikovaná a přesný výpočet polohy pásu totality byl v dobách
logaritmických pravítek komplikovanou a zdlouhavou záležitostí. Lapidárně
řečeno, nikomu se to nechtělo pořádně spočítat. Kromě toho do hry vstupuje
zpomalování zemské rotace, jehož velikost musíte odhadovat jak při pohledu
do minulosti, tak i budoucnosti. O zatmění z roku 1706 neexistovalo příliš
záznamů a tak se zřejmě o něm raději mlčelo. Podle nepřesných výpočtů a
různých grafických aproximací pak ještě před deseti lety existovala
představa, že zatmění 11. srpna 1999 navštíví buď jižní cíp Čech nebo
alespoň jižní Slovensko. Současné rozbory však ukazují, že poslední
zatmění viditelné z území České republiky nastalo 8. července 1842, kdy
okraj pásu totality přecházel přes Velkou Javořinu. A v Brně? Roku 1485
prolétl měsíční stín jižním okrajem města, přes dnešní čtvrt Modřice. Z
hradní pevnosti Špilberk jste ho pak mohli zahlédnout -- stejně jako z
Prahy -- 7. června 1415.
Jiří Dušek
Podle materiálů poskytnutých J. Šilhánem a J.
Mánkem
